Neplatící zaměstnavatel
V následujícím textu bude stručně pojednáno o možnosti uspokojení vyplacených mzdových nároků zaměstnanců, jímž zaměstnavatel za odvedenou práci či další nároky řádně a včas nezaplatil.
Začátkem tohoto roku jsme s kolegou zaznamenali zvýšený počet jedinců, kterým nebylo ze strany zaměstnavatele zaplaceno za odvedenou práci, některým třeba i několik měsíců, kteří přišli s dotazem, jestli se za takové situaci dá něco účinně dělat. Vězte, že dá a celkem efektivně.
Mezi zaměstnanci málo známý zákon č. 118/200 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, nabízí ve spojení se zákonem insolvenčním poměrně rychlé a úspěšné řešení dané záležitosti. Nároky zaměstnanců totiž lze uspokojit prostřednictvím úřadu práce, který po splnění několika podmínek zaměstnanci vyplatí mzdu a další mzdové nároky za jeho neplatícího zaměstnavatele.
Předně je třeba podotknout, že na zaměstnavatele musí být tzv. podán insolvenční návrh nebo na něj musí vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Alternativa o insolvenčním návrhu a úpadku zaměstnavatele bude častější, proto se budu dále zabývat pouze tou. Zaměstnavatel je v úpadku, pokud má více (nejméně dva) věřitelů, má peněžité závazky déle jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a není schopen tyto závazky plnit. Tedy, pokud zaměstnavatel dluží nejméně dvěma zaměstnancům mzdu více než 30 dní, pak lze konstatovat, že je v úpadku. Toto tvrzení je pouze demonstrativní a obecné s tím, že úpadek je třeba zjišťovat vždy u konkrétního dlužníka dle jeho poměrů. Pokud by totiž zaměstnavatel měl několik set či tisíc zaměstnanců, pak stěží bude v úpadku, bude-li dlužit mzdu jen dvěma.
O úpadku dlužníka (zaměstnavatele) rozhoduje soud na návrh věřitele či samotného dlužníka. Věřitelem může být právě zaměstnanec či skupina zaměstnanců. Zaměstnanecký insolvenční návrh není stižen kromě soudního poplatku ve výši 2.000 Kč žádným dalším poplatkem. V návrhu je třeba tvrdit mnohost věřitelů, data splatnosti závazků a míru jejich prodlení. Pokud je toto správně doloženo, soud shledá úpadek dlužníka.
Od podání insolvenčního návrhu je možné uplatňovat u úřadu práce zaměstnanecké nároky na zaplacení tzv. "mzdových nároků". Těmi se rozumějí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění nebo dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.
K žádosti k úřadu práce je třeba připojit neproplacené výplatní pásky či jiný doklad prokazující výši nároku každého zaměstnance. Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce rozhodného období. Zaměstnanec si může sám zvolit, za které měsíce rozhodného období mzdové nároky uplatní, když tak musí učinit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy Úřad práce zveřejnil na své úřední desce informace soudu o zaměstnavateli, na jehož majetek bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo byl podán insolvenční návrh
Neplatí Vám zaměstnavatel? Přijďte se poradit. V minulém čtvrtletí jsem pro svoje klienty získal bezmála devět set tisíc korun od úřadu práce.
Potřebujete poradit v této nebo podobné situaci? Napište mi.